Po stopách těžby železných rud

Délka trasy5 km 299 m
Časová náročnost2 hod

Stáhnout PDF


Geostezka vás zavede na místa historické těžby železné rudy v okolí Hamru na Jezeře. Nebudou chybět krásné výhledy, zřícenina hradu Děvín a pískovcová skalní brána.

Tématem naučné stezky jsou pozůstatky po historické těžbě železných rud v okolí Hamru na Jezeře. Stezka začíná na rozcestí pod Děvínem v altánu geoparku s reliéfní mapou okolí. Na vybraných lokalitách stezky jsou umístěny QR kódy. Leták ke geostezce s GPS souřadnicemi jednotlivých stanovišť ke stažení zde (výše) nebo k dostání v informačním centru v Hamru na Jezeře. Stezka je vhodná pro pěší, část stezky přístupná i pro cyklisty, kočárky či in-line.

Těžit železo uprostřed pískovcových skalních měst by nejspíš každý považoval – alespoň na první pohled – za pošetilost. A přesto se v pískovcové oblasti v okolí Hamru na Jezeře rozvinulo již počátkem 16. století dobývání železných rud pomocí důmyslného systému důlních děl, o kterém máme dodnes stále jen základní znalosti.
Dochovaly se jámy (tzv. pinky) a příkopy až několik set metrů dlouhé, svislé šachty a štoly. Velké objemy vytěžené hlušiny na haldách, dnes již zarostlých lesem, svědčí o značném rozsahu původní těžby.

Jak víme z historických záznamů, nejstarší důlní areál se nacházel na vrchu Děvíně a na Hamerském Špičáku, kde dávnou těžbu dodnes připomíná několik provozních a průzkumných štol. Zdejší doly dodávaly rudu pro hamr, který stával až do roku 1636 na patě hradního vrchu blízko Hamru na Jezeře. Těžbu železa na Mimoňsku pak obnovil v polovině 18. století majitel panství hrabě Adam František Hartig: kromě klasické oblasti Děvína vyrostly další doly u Stráže pod Ralskem a Svébořic a fungovaly po dobu téměř 40 let. Ruda se zpracovávala ve vysoké peci v Hamru na Jezeře a v pěti hamrech v okolí.

}