Pihel
Pihel vznikl při stejnojmenném hradu, který se tyčil na osamělém čedičovém kuželu nad Dobranovském potoce zhruba 2 km jz. směrem od Sloupu v Čechách.
Vrch je vulkanického původu třetihorního stáří. Vznikl jako část sopečného tělesa podpovrchového výlevu. Díky erozi nadložních hornin, zejména křídových sedimentů, došlo k vypreparování vulkanické kupy. V úpatí je v současnosti zarůstající opuštěný stěnový lom.
Lom leží na rozhraní nerozlišených bazaltoidů a pyroklastik bazaltoidních hornin, mnohdy mající charakter brekciovitého neovulkanitu hnědé až okrové barvy. V okrajových partiích porubní stěny lze pozorovat silně alterované polohy (způsobené zvětráváním tělesa).
Hornina je protkána žilnou a dutinovou mineralizací tektosilikátů, zastoupené nejvíce skupinou zeolitů, např. chabazitem. Z dalších minerálů se dá najít natrolit, thompsonit, kalcit, amfibol, sodalit, mesolit a kaolin. Z vedlejších nerostů se zde vyskytuje sádrovec, kašolong, aragonit a rhönit.